Návštěvní řád Louky

Proč tenhle řád existuje

Louka není zoo ani atrakce. Je to domov zvířat, která k nám přišla odněkud, kde se jim nedařilo dobře — a některá z nich jsou velká, silná a mají své vlastní představy. Kůň váží půl tuny a kopne, i když nechce nikomu ublížit. Koza umí přiskočit. Kohout brání své slepice. Nic z toho není zlé chování zvířete; je to normální zvíře.

Tenhle řád je proto to, co vám vždycky říkáme na začátku akce — jen napsané, aby si to šlo přečíst dopředu a v klidu. Není to seznam zákazů pro zákazy. Je to popis toho, jak se u nás mezi zvířaty chovat, aby z návštěvy neodjel nikdo pokousaný a aby ani zvířata neměla ze návštěvy stres.

Řád je součástí každé návštěvy — akce podle Události, rezervovaného zážitku podle podmínek zážitků i dobrovolnické pomoci. Přihlášením nebo příjezdem na Louku potvrzujete, že jste ho měli možnost si přečíst a že se jím budete řídit. Na místě vám hlavní pravidla ještě řekneme nahlas, protože nejdůležitější věci se pamatují lépe, když je slyšíte na tom místě, kde platí.

Jak se chovat ke zvířatům

Tohle je ta část, kterou je potřeba znát ještě před tím, než vejdete do výběhu:

• Ke zvířeti se chodí zpředu a s hlasem. Nikdy ne zezadu a nikdy potichu — kůň, koza ani ovce vás vzadu nevidí a úlek řeší kopnutím. Ozvěte se, ať zvíře ví, že jdete.
• Do výběhu se vchází jen s někým z nás. Ne proto, že bychom vám nevěřili, ale protože víme, které zvíře dnes nemá svůj den.
• Nekrmte, dokud vám neřekneme, že můžete, a čím. Půlka našich zvířat má nějakou dietu nebo léky a kus pečiva umí vážně ublížit. U některých zvířat je krmení z ruky navíc ta nejrychlejší cesta k pokousanému prstu.
• Neběhejte, nekřičte a nedělejte prudké pohyby. Pro zvíře je běžící a křičící člověk podnět k útěku nebo k obraně; ani jedno se v ohradě s dalšími lidmi nehodí.
• Když řekneme „tohle zvíře ne“, tak to zvíře ne. Některá zvířata si k nám přinesla zkušenosti, které z nich udělaly nedůvěřivce, a jejich hranice se nedají přemluvit trpělivostí ani mrkví.
• Nezvedejte zvířata a nechytejte je. Ani slepici, ani králíka, ani kůzle. Zvíře, které se brání, je najednou překvapivě silné a poškrábání bývá to lepší, co se z toho může stát.
• Zvíře, které od vás odchází, je potřeba nechat odejít. Nezahánějte ho do kouta a nechoďte za ním. Zvíře, které nemá kudy uhnout, se začne bránit — a je v tu chvíli v právu.
• Ohradníky bývají pod proudem. Nedotýkejte se drátu a nepodlézejte ho. Rána není nebezpečná, ale je nepříjemná a člověk po ní udělá krok, který si nevybral.
• Vlastního psa vezměte jen po dohodě předem a na Louce ho mějte celou dobu na vodítku. Pes mezi hospodářskými zvířaty je stres pro obě strany — i ten nejlínější pes se u ovcí najednou pozná v roli, o které jste nevěděli.

Děti

Dítě mladší 15 let může na Louku jen s dospělým, který za něj po celou dobu návštěvy odpovídá — tedy se svým zákonným zástupcem, nebo s dospělým, kterého zákonný zástupce doprovodem písemně pověřil. Tenhle dospělý není návštěvník, který má u sebe dítě; je to člověk, který za dítě odpovídá, a musí je mít po celou dobu na dohled.

• U velkých zvířat drží dospělý dítě za ruku. Kůň, kráva ani koza nepočítají s tím, že se jim někdo objeví u nohou.
• Dítě nekrmí zvířata samo — krmivo si bere od dospělého a podává ho tak, jak mu ukážeme.
• Dítě do 5 let ke drůbeži a k mladým zvířatům jen v náručí nebo za ruku. Je to nejen kvůli klovnutí, ale i kvůli hygieně, o které je řeč níž.
• Řekněte nám o alergiích, epilepsii, astmatu nebo o čemkoli, co bychom měli vědět, ještě než začneme. Máme seno, prach, srst, peří a bodavý hmyz — všechno naráz.

Akce, kde nám děti předáte bez doprovodu (školní výprava, oddíl, kroužek) děláme jen po samostatné dohodě a na písemnou přihlášku od zákonného zástupce, ve které jsou kontakty, zdravotní omezení a souhlas s účastí. U takové akce za dítě po dobu jejího trvání odpovídáme my — a právě proto ji nejde sjednat jen tak přes formulář.

Hygiena a zdraví

Hospodářská zvířata jsou zdravá, veterinárně ošetřená a máme o ně dobře postaráno. Přesto platí několik věcí, které se u zvířat dodržují všude na světě — některé nemoci se totiž mezi zvířetem a člověkem přenášejí, i když je zvíře úplně v pořádku:

• Po kontaktu se zvířaty si umyjte ruce — mýdlo i dezinfekci máte u nás k dispozici, stačí se zeptat, kde.
• Ve výbězích se nejí, nepije ani nekouří. Ruce od zvířat a jídlo k sobě nepatří a oheň už vůbec ne.
• Dávejte pozor, aby si děti nedávaly ruce do pusy a nejedly v místech, kde je zvíře nebo podestýlka.
• Jste-li těhotná, doporučujeme kontakt s mladými zvířaty, ovcemi, kozami a s podestýlkou vynechat a poradit se předem s lékařem. Není to formalita — u některých nákaz je právě těhotenství to skutečné riziko.
• Máte-li oslabenou imunitu — po léčbě, s chronickou nemocí — řekněte nám to. Uzpůsobíme, kam půjdeme a čeho se budete dotýkat.
• Zvíře, které vás kousne nebo poškrábe do krve, není maličkost. Ozvěte se nám hned a ránu vymyjte; podle rozsahu doporučíme lékaře a případ zapíšeme.

Pohyb po Louce

• Terén je hospodářský, ne parkový. Nerovnosti, hluboká tráva, bláto, výmoly, elektrické ohradníky, nářadí. Vezměte si pevnou obuv, kterou si nebudete chtít chránit — ve špičkách a v sandálech to tady nejde.
• Poslední úsek cesty k Louce se jde pěšky — podrobnosti jsou na stránce Cesta na Louku. Počítejte s tím při plánování s kočárkem nebo se sníženou pohyblivostí a napište nám dopředu, ať vymyslíme, jak to udělat.
• Do hospodářských budov, ke strojům a k technice se nechodí bez nás. Platí to i pro seník — seno se sesouvá.
• Oheň jen na místě, které vám určíme, a jen s naším vědomím. Kolem je seno a suchá tráva.
• Branky a vrata za sebou zavírejte — přesně tak, jak jste je našli. Otevřená branka je nejčastější způsob, jak se zvíře dostane tam, kam nemá.
• Nepijte vodu z hadic a napáječek. Není určená pro lidi. Pitnou vodu vám dáme.

Odpovědnost — napřímo

Za škodu, kterou způsobí naše zvíře, odpovídáme my. Vyplývá to z § 2933 občanského zákoníku a odpovídáme podle něj i tehdy, když jsme při dozoru nad zvířetem nic nezanedbali. Tenhle řád na tom nic nemění a ani se o to nesnaží: nic v něm neznamená, že byste se vzdávali práva na náhradu újmy. Ujednání, které by to zkoušelo, by bylo podle § 2898 občanského zákoníku neplatné, a my ho tu proto nemáme.

Proč tedy ta pravidla. Protože fungují. Zvíře, ke kterému se nepřijde zezadu, nekopne. A protože podle § 2918 občanského zákoníku platí, že vznikla-li škoda i zaviněním poškozeného, nese ji poměrně — kdo pravidla dostal a šel proti nim, nese část následku sám. Nejde tu o hledání kliček; jde o to, aby nebylo potřeba nic řešit.

Každý úraz nám nahlaste hned, i ten, který vám přijde směšný. Odřené koleno se hlásit nemusí, ale kousnutí, kopnutí, klovnutí do oka nebo pád ano — a to i tehdy, když odjíždíte a nic vás nebolí. Zapíšeme to, protože o dvě hodiny později se to hodnotí úplně jinak, a hlavně vám poradíme, kam jít.

Za odložené věci neručíme — na Louce není šatna ani uzamykatelné místo. Cennosti si nechte v autě nebo u sebe. Zvířata mají navíc zálibu v okusování všeho, co zůstane na dosah; klobouk položený na zábradlí je z jejich pohledu nabídka.

Naopak platí i to opačné: způsobí-li návštěvník škodu nám nebo zvířatům — poškozený ohradník, zraněné zvíře, zničené vybavení — odpovídá za ni podle obecných pravidel občanského zákoníku. Píšeme to sem hlavně proto, aby bylo jasné, že to není jednostranné.

Fotografování

Na akcích fotíme a fotky používáme na webu, na Instagramu a ve výroční zprávě — je to způsob, jak o zvířatech někdo ví a jak se na ně sejdou peníze. Fotíme průběh akce, ne portréty jednotlivých lidí.

Nechcete být na fotkách? Řekněte to komukoli z nás na začátku, klidně jen tak mimochodem — nebudeme vás fotit. A když už fotka někde je, napište na info@nechmerust.org a stáhneme ji; bez vysvětlování, proč a co vám na ní vadí. Je-li na fotce poznatelné dítě, zveřejníme ji jen se souhlasem jeho zákonného zástupce. Podrobnosti jsou v zásadách ochrany osobních údajů.

Vaše vlastní fotky a videa z návštěvy si samozřejmě dělejte a sdílejte, jak chcete. Jen prosím bez dronů — nad zvířaty létající dron vypadá jako dravec a stádo se z toho splaší.

Když něco nevyjde

Můžeme návštěvu zkrátit nebo odmítnout. Stane se to jen ze dvou důvodů: buď to nejde kvůli zvířatům a počasí (nemoc ve stádě, porod, vichřice, rozbahněný terén), nebo někdo opakovaně nedodržuje tenhle řád a ohrožuje tím sebe, ostatní nebo zvířata. V prvním případě se s vámi domluvíme na jiném termínu nebo vrátíme peníze — jak přesně, je v podmínkách zážitků. V druhém případě náhrada nevzniká.

Zvířata se neřídí kalendářem. Program se může na místě změnit — zvíře, na které jste se těšili, může být ten den nepřístupné, protože se léčí, rodí nebo prostě nemá náladu. Není to vada služby, je to život v azylu; snažíme se to ale vždycky nahradit něčím jiným.

Kontakt a platnost

Cokoli nejasného, cokoli, co vám na řádu nesedí, i cokoli, co se stalo: info@nechmerust.org. Na místě se ptejte kohokoli z nás — na hloupou otázku o zvířatech jsme tu ještě nenarazili.

Nech mě růst, z.s.
Sídlo: Dandova 2619/13, Horní Počernice, 193 00 Praha
IČ: 19602529
info@nechmerust.org

Datum poslední aktualizace: 10. září 2026